Stavba otevřeného krbu

Pojďte se mnou stavět krb!
Takové pozvání těžko někde dostanete - já jsem pouhý amatér, tak mi nevadí, když mi někdo kouká pod ruce. Vše je bez záruky, jsou to moje názory, ale výsledek funguje - já to viděl!

Na této stránce popíšu a fotkama doložím svoji stavbu otevřeného krbu. Předpokládám, že jste četli předchozí, trošku teoretickou stránku.

Zadání úkolu:
Ve sklepní místnosti se budovala klubovna. Místnost má dvě malá okna a jedny dveře, tedy malý přísun vzduchu, pokud je vše zavřeno. Vytápí se v topné sezóně jedním radiátorem, mimo sezónu je tam "jako ve sklepě". Je tedy třeba příležitostně příjemně topit a také navozovat klubovou atmosféru. Komín 15x15cm je přímo ve zdi, vybírací dvířka v chodbě, výška komína asi 10 metrů. Vstup do komína z klubovny nebyl.

Co tedy postavíme:
Postavíme otevřený krb, to jsme si už řekli. Výsledek má být funkční, trvanlivý, podle možností slušně vypadající a samozřejmě za minimální cenu. My nejsme zedník, tak musíme všechno udělat tak, aby to vyžadovalo minimum zednických dovedností a aby to fungovalo a drželo i když nám to asi časem někde praskne. Proto volím stavbu převážně ze šamotových cihel, které sice nejsou nejlevnější (tj. jsou příšerně drahé), ale vydrží tepelné "šoky" a zároveň dobře vypadají, takže krb nebudeme muset v jeho "teplé" části omítat. Překlady uděláme z železných profilů, které silně předimenzujeme, aby se to nehlo ani při vyšší teplotě a to ani po letech rezivění. Vršek krbu uděláme z Ytongu s omítkou, teploty tam jsou už minimální a dobře se to dělá - a snad to nepraskne, musíme to dobře slepit, sešroubovat atd.
Ještě musíme řešit přístup vzduchu do místnosti, protože komín bude vzduch s kouřem odsávat, takže ho někde musíme do místnosti přivést. Aby netáhlo na nohy, přivedeme vzduch průduchem z chodby mezi nohy krbu za přepážku, pak ho protáhnem (a trošku ohřejeme) nahoru za topeništěm a bočními výdechy pak z krbu do místnosti.

Výpočet:
Máme daný komín 15x15cm, tj. průřez 225cm2. Šířka topeniště bude na dvě cihly, takže asi 60cm. Výšku portálu topeniště vypočítáme z desetinásobku průřezu komína a šířky topeniště, tedy asi 10x225/60=37.5cm, komín je však dost dlouhý, rozhodl jsem se pro výšku na šest cihel, tedy s maltou asi 45cm. Štěrbina bude 225/60=3.75cm. Mezi profily ale bude ještě klapka, dáme je tedy asi 4cm od sebe.

Komín:
Jako první musíme udělat důkladnou kontrolu komína. Zda je dobře průchozí zjistíme ze střechy za pomocí baterky a zespodu z dvířek zrcátkem - měli bychom vidět čtvercové světýlko. A hlavně nesmí být prasklý někde cestou, to se ale špatně zjišťuje, tlakovou zkoušku udělat neumím.

Začneme bourací prácí:
Napřed vysekáme vstup do komína - nikde nesmí být hrana, kde by se vzduch s kouřem točil, vstup do komína musí být zaoblený, "trychtýřovitý". Dále zbudujeme průduch pro vzduch z chodby a také kapsu, do které si pak sedne základní betonová deska topeniště krbu.

A pustíme se do stavby:
Napřed na pruhy izolace proti vlhkosti postavíme nohy z obyčejných červených cihel, které pak ve finále opatříme omítkou. Šlo by to taky udělat ze šamotek, ale stojí to peníze.




Až nohy zavadnou, připravíme si bednění na základní desku. Dělá se to trošku špatně, protože beton se musí spojit s nohama, takže bednění nemůže ležet na nohách. U krbu doma jsem vyráběl poctivé dřevěné bednění, jenže pak je základní deska vidět z venčí a musí se obkládat kachlíkama, což je děsná práce, navíc deska se při topení může teplem roztahovat a kachlíky se na ní musejí udržet. Proto jsem zvolil "rafinované" řešení, že beton je z boku i zepředu ohraničen šamotkama, které tím teď tvoří bednění a obkládat se nic nebude. Na fotce jsou ty šamotky jen poskládané na sucho, takže nejsou ani svázané. Je tam už vidět železo do betonu, které se musí pojednat poctivě, protože deska bude namáhána žárem nestejnoměrně a budou tam veliká pnutí. Ty "píšťaly" u zdi jsou profily, které nám vytvoří průduchy pro přiváděný vzduch - beton zateče až za ně a připojí se ke zdi. Obával jsem se, že pokud se připojí ke zdi v celé šířce krbu, mohlo by se to při pořádném rozpálení od zdi utrhnout, protože se beton roztažností prodlouží, tak jsem to nechal připojit ke zdi jen ve střední části a krajní třetiny jsem vypodložil kartónem, takže beton sedí ve vysekané kapse, ale přivázaný na krajích už není - čert ví zda je nutné to takto dělat.




Na další fotce je už vybetonovaná základní deska. Je třeba vysvětlit, že vlastní topeniště je trošku níž než přední šamotové cihly, ale topeniště není z cihel (to by pod ním nebyl skoro žádný beton), ale je jen vyskládané šamotovými plátky o síle 2 nebo 3 centimetry, takže betonu je tam aspoň 10cm.




K další fotce není třeba moc vysvětlení. Snad jen že za píšťalami průduchů je až na původní zdi alobal jako zrcadlo pro reflexi tepelného záření - opět nevím jakou to má účinost, ale škodit to nemůže.




Teď jsme vyzdili další vrstvy. Vršek portálu leží na jednom plocháči a na jednom L profilu. Vzadu jsou vidět díry pro výstup vzduchu do místnosti. Nahoře jsou rozbruskou vyříznuté zářezy pro L profily, které budou tvořit štěrbinu.




Ze šamotových plátků opřených o profil štěrbiny vznikla "klenba" nad topeništěm a z bobrovek strop průduchu pro přívod vzduchu. Zároveň tím vzniklo dno prostoru, kde se bude točit zpětný vzduch z komína při zatápění v krbu.




Kompletní štěrbina, mezi tím v zářezech leží klapka, která zavírá štěrbinu v době, kdy se v krbu netopí - brání odchodu vzduchu přirozeným tahem komína a případnému pronikání zápachu komína do místnosti.




Ytong rozřezaný starou pilou tvoří boky kouřové komory.




Kompletní dílo. Ytongy jsou slepené zednickým lepidlem a sešroubované velkými šrouby. Čas ukáže, zda to takto jde udělat - snad to nepraskne.
Poznámka z roku 2007: Krb funguje už tři roky, praskliny tam jsou jen ojediněle a jsou vlasové, jen ve štuku, rozhodně nevedou k netěsnostem nebo funkčním problémům.



Poprvé se smí v krbu zatopit tak po třech týdnech, protože musí být perfektně suchý beton i malta, případná vlhkost by mohla desku nebo stěny roztrhnout. Dole je vidět přepážka z Ytongu, která vytváří komoru, kde se vzduch přicházející z chodby otáčí nahoru do píšťal.




Do krbu by mělo ještě přijít železo bránící vypadnutí hořících polen z krbu, ale nutné to není. Případně lze vyrobit kozlík - např. zkřížená tři železa - aby hořící polena měla dobrý přístup vzduchu.

Teď stačí dodělat omítky a bude dílo hotovo.



A tady je fotka jak krb vypadal po dvou letech občasného provozu, často osobami neznalými.



Zpět na krby
Zpět na homepage