Otevřené krby
Otevřeným krbem se myslí krb, kde oheň není schovaný za sklem v krbové vložce, ale hezky hoří přímo "v místnosti". Takový krb sice podstatně méně topí, snadněji může kouřit do místnosti, ale je to ta pravá pohoda "u rodinného krbu".
Vnitřní design krbu
Tato stránka se netýká výpalu keramiky dřevem, ale téma je velmi podobné: otevřené krby - základní pravidla, vlastnosti a rady ke stavbě. Zkušenosti to jsou z mých vlastních staveb krbů i z literatury, webů (to moc ne) a hlavně rady od zkušenějších krbařů.
Použité termíny a stavební prvky
Pokusím se popsat základní použité termíny pro snadnější pochopení následujícího textu:
- Topeniště/ohniště je prostor, kde hoří oheň. Stěny slouží zároveň jako reflektor pro tepelné záření, proto bývá zadní stěna skloněná a někdy se i boční stěny sbíhají.
- Portál krbu je otvor z místnosti do topeniště
- Štěrbina je průchod pro spaliny/kouř z topeniště do kouřové komory. Velikostí průřezu štěrbiny v souvislosti s účinnou výškou komína definujeme rychlost spalin při vstupu do kouřové komory a tím ovlivňujeme její funkci.
- Kouřová komora je prostor kde se mísí horké spaliny z topeniště s chladným vlhkým vzduchem vracejícím se z komína zejména po začátku topení v krbu, kdy komín není vyhřátý.
- Klapka je jednoduchý mechanizmus pro zavření komína v době, kdy se krb nepoužívá. Zpravidla se klapka realizuje mezi topeništěm a kouřovou komorou nebo na vstupu do komína.
- Účinná výška komína se počítá od štěrbiny nebo vršku kouřové komory k vyústění komínového průduchu nad střechou.
Rozměry krbu
- záleží na poměru plochy vstupního otvoru krbu, štěrbiny a komína. Obvykle se udává poměr 10:1:1, odchylky jsem našel 8:1:1 až 12:1:1. Do plochy vstupního otvoru/portálu jest třeba zahrnout i průřez případného roštu pod dřevem, ale podotýkám, že rošt nedoporučuji (použijte raději kozlík).
Průřez štěrbiny je možné zvětšit při větší účinné výšce komína, rychlost spalin bude i tak dostatečná.
Při větší účinné výšce komína může být i portál větší, ale je třeba být opatrný.
Při návrhu krbu do konkrétní místnosti je třeba myslet též na to, že vzduch nejen musí odcházet komínem z místnosti, ale stejné množství vzduchu musí do místnosti někudy přicházet, jinak bude krb hořet a nekouřit jen při otevřeném oknu, což je pak dost podivný způsob topení. Tím je také jasné, že velký krb v malé místnosti způsobí takový průvan, že topení bude také neefektivní. Přívod vzduchu tedy uděláme např. z chodby domu apod., pokud ho uděláme u podlahy (tam chladný vzduch půjde nejsnadněji), je nutné myslet na to, aby "netáhlo na nohy", ale aby vzduch běžel neškodným směrem nebo nejlépe aby se v plášti krbu nějak přihříval. Vstup vzduchu přímo do topeniště je také možný, ale pro krbaře-začátečníka je to velmi rizikový faktor, snadno může dojít k přebytku nebo poryvům tohoto vzduchu s nežádoucími následky.
Výška základní desky nad podlahou také hraje roli. Pokud je základní deska přímo ve výšce podlahy, může být hoření závislé na poryvech nejnižší vrstvy vzduchu v místnosti, což může vést ke "chvilkovému" kouření do místnosti. Takový krb se také hůře obsluhuje. Navíc takový krb nehřeje do obličeje, což snižuje jeho subjektivní hřejivý pocit. Pokud by výška základní desky byla příliš vysoká, bude "zima na nohy".
U každého krbu se musí řešit otázka jak řešit start, tedy situaci, kdy v komínu je studený těžký vlhký vzduch, který první plameny nedokážou všechen najednou vytlačit nahoru a tedy po zapálení v krbu začne "vytékat" dolů. Pokud by byl krb špatně postavený, tento vzduch vteče až do topeniště, zavře komín a krb bude silně kouřit do místnosti. Tomu je třeba zabránit takovým tvarem prostoru na krbem nebo v komíně, aby se tento vzduch včas někde neškodně zatočil a postupně se smíchával s teplým vzduchem z topeniště a vycházel pozvolna nahoru. U krbů, které nejsou postaveny pod komínem, ale v místnosti podobně jako kamna, k tomu slouží kouřová komora, tedy prostor mezi štěrbinou a vstupem do komína, kde se pro vracející se kouř udělá klouzačka zakončená plochou či válcem, kde se tento vzduch zatočí a nezavře nám tím štěrbinu. U krbů pod komínem se dělá také částečná příčka, u průlezových komínů se dělají jakési zuby či stupy na zadní stěně komína, na kterých se klesající vzduch brzdí. Poznamenejme, že díky těmto stupům mohli hrdinové ve středověkých románech prolézat komíny bez rizika pádu do (vyhaslého) topeniště.
Topeniště je dobré postavit ze šamotek nebo šamotových plátků. Nejde o to, že by v otevřeném krbu vznikla teplota, při které červená cihla měkne - podle mé zkušenosti měkne tak při 1150C, v otevřeném krbu se podle mého mínění v malých místech může udělat třeba 300C, většinou však méně. Háček je v tom "místy", červená cihla nevydrží tyto velké rozdíly teplot (hořící uhlík přímo u stěny, hned vedle nic nehoří) a rychlé změny teploty (hořící uhlík se převalí přímo na stěnu), což u červené cihly vede k odloupávání celých kousků cihel, kdežto šamotka vydrží takové i horší zacházení.
Od komory výš jsou teploty ještě nižší a hlavně se to tam ohřívá pozvolna, takže tam lze použít cokoliv nehořlavého, co nebude moct prasknout tak, aby krb začal kouřit prasklinami do místnosti.
Druhý problém je jakou použít maltu. Tady mi chybí praktická zkušenost, nikdy jsem to moc neřešil (a ono to nakonec stejně někde praskne, s tím je třeba počítat). Teoreticky hodně cementová malta je tvrdší, ale o to lépe praskne. Lepší by měla být spíš vápenná malta, která je lepivější a přizpůsobivější, neměla by tolik praskat. Rád si nechám poradit pokud víte jak na to.
Komín
Komín by měl mít účinnou výšku alespoň 5 metrů.
Komín musí mít průřez minimálně 15x15cm, což odpovídá průměru 18cm. V literatuře a od profíků se dovíte, že to musí být aspoň průměr 20cm, což jest pochopitelně lepší.
Okolí krbu
Kolem krbu má být na podlaze nehořlavý materiál, tuším 80cm od topeniště, jsou na to hasičské předpisy. Pokud topíte méně vhodným dřevem, které rádo střílí uhlíky, je vhodné mít nehořlavý prostor větší nebo používat pro takové chvíle ochranou síť ve vstupu krbu (ošklivé, ale praktické - doporučuji ale topit správným dřevem!).
Stavbu otevřeného krbu jsem popsal a doložil fotkama na zvláštní stránce (stavba v roce 2004).
Stavbu krbu u nás doma jsem fotil jen pro svoji dokumentační potřebu, nyní jsem staré fotky oskenoval pro tento web (stavba v roce 1997).