Moje verze mini-skládačky
V rámci keramického kurzu jsem si zkusil postavit miniskládačku. Jako ideový základ jsem použil popis miniskládačky na sousední stránce, trošku jsem to upravil podle momentálních časových a materiálních možností.
Co bylo k dispozici:
Měl jsem dostatečné množství červených cihel z bouračky, byly křivé a byly na nich tvrdé zbytky malty. Všechno očistit a vybrat rovné by zabralo příliš času. Dále jsem měl asi třicet těžkých šamotek a pár polámaných karborundových plátů na zaklopení. Na stavbu bylo málo času a bylo jasné, že se po výpalu pec opět rozebere, tak jsem se nezabýval detaily :-)
Stavba:
Cihel bylo dost, tak jsem z nich sestavil i základní plochu, což by jinak nebylo nutné.
Na výšku cihly jsem uptostřed nechal tzv. popelník. V takové peci popelník v pravém smyslu není potřeba, protože popel prakticky nevzniká, je to spíš přívod vzduchu pod rošt s uhlíky (díky tomu se topeniště při výpalu neucpává) a zároveň přívod předehřátého sekundárního vzduchu "za uhlíky", aby plyny vyhořívaly v peci a ne až nad komínem. Stěny jsem volil ze dvou cihel "na štorc", tedy na výšku, protože dvě stěny vždy izolují lépe než jedna a lépe se zatěsní všechny škvíry, kterých vznikalo požehnaně. Ideální by bylo mezi tyto dvě stěny dát sibral nebo orsil nebo jakoukoliv jinou stavební izolaci s teplotami do 1000°C, což je běžné (takovou izolaci jsem neměl). Na fotce je pohled už na rošt, škvíry mezi cihlami asi mohly být trošku širší.
Následují fotky, kde je trochu vidět jak je postavený strop topeniště a tedy zároveň podlaha kobky. Je to postavené ze šamotek (při teplotách do 1100°C by to vydržely i červené cihly), které jsou "zaklenuté/zašprajcnuté" vždy dvě o sebe a jsou zatížené dalšími cihlami stěny. Drželo to líp než jsem čekal. Je zde také vidět velikost prostoru pro "zvrat" plamene (průduch mezi topeništěm a kobkou). Výšky popelníku a topeniště jsou dobře patrné z fotek níže, profil je viditelný z venku z čelní strany, je stejný po celé délce pece. Topeniště jsem měl na výšku jedné cihly na štorc, po zkušenosti s výpalem bych udělal topeniště o jednu cihlu naležato vyšší, ale fungovalo to i takto.
Na záklop kobky jsem měl polámané karborundové pláty. Nebylo jich dost na celou délku pece a vůbec k sobě nepasovaly, tak jsem je použil jen jako nosníky a naskládal jsem na ně další dvě vrstvy cihel. Kdybych neměl pláty, zaklopil bych to opět zaklesnutými cihlami stejně jako strop topeniště. Háček je v tom, že kobka se zavírá už nad naloženou keramikou a žádná z těchto cihlel nesmí při zaklápění spadnout...
Komín jsem měl napřed jen ze šesti vrstev cihel na štorc, to ale akorát kouřilo přihlížejícím do očí, tak jsem to po začátku výpalu zvýšil o dvě vrstvy. Tato konstrukce komína vypadá nestabilně, ale mám to dostatečně vyzkoušené, drží to i z křivých cihel. Kdo se bojí, může to z venku pojistit vázacím drátem.
Z levé strany jsem měl dva kukry, jeden tzv. na štandr (i když tam žádný opravdový štandr není, plameny dostatečně rozděluje odraz o zadní stěnu, která by měla být rovná a dobře izolovaná), druhý ke komínu.
Pec za těchto okolností vyšla hodně děravá, cihly byly nerovné a moc na sebe nesedly. Před výpalem jsem si rozdělal kolečko bláta z obyčejné hlíny (moc jílu tam nebylo, nevadí) a během výpalu jsem škvíry průběžně zamazával. Netěsnost komínu jsem moc neřešil, byl dost vysoký, tahu bylo dost.
Výpal probíhal bez problému, občas bylo nutné proroštovat, aby se topeniště neucpávalo, proto by se hodilo o půl cihly vyšší a možná trošku širší škvíry mezi roštovými cihlami. Průběžně jsem zamazával škvíry mezi cihlami, kde bylo vidět plamínky v peci. Po šesti hodinách se položila žároměrka na 1090°C před štandrovým kukrem, což vzhledem k použitým glazurám s olovem bylo až dost, tedy jsem nemohl zkusit "kam až by to šlo". Výpal proběhl oxidačně, těžko očekávat redukci v takto děravé peci, ale je pravda, že jsem se o redukci vzhledem k časové tísni ani nepokusil.
Na fotce je vidět i pár kousků se slezlou glazurou, to bylo glazované na nepřežahlý střep, za to pec nemůže :-), čajová konvička a pár mističek mají glazury perfektní.
Celkově můžu tuto pec pro experimentální nebo kurzovní potřeby doporučit. Dvěstě červených cihel se dá zaplatit a pokud budou rovné, nebude se stavbou problém. Stavba mi trvala asi dvě hodiny a pak asi hodinu různé ladění a úpravy - původně byla pec o cihlu delší a kobka o půl cihly vyšší, nebylo tolik keramiky, tak jsem jí na poslední chvíli zmenšil - inu "skládačka".
