Obecné zásady a principy pálení keramiky dřevem
Výpal keramiky dřevem lze provést v mnoha různých pecích nebo jiných podobných zařízeních lišících se v mnoha vlastnostech, ale mnohé mají společné, to se zde pokusím shrnout:

Jak se provádí výpal?
- zboží (výrobky) musí být co nejlépe vysušené, protože jinak v peci popraská (roztrhne ho vodní pára)
- ohřev musí probíhat správně rychle (tedy spíš správně pomalu), protože při rychlém ohřevu střep praskne pnutím - teplejší povrch se chce více roztahovat než studenější vnitřek. Obvykle se udává max. gradient teploty v peci 100 stupňů Celsia za hodinu, ale do tří set stupňů (ve střepu je fyzikálně vázaná voda) je lepší jít ještě pomaleji. Ze začátku je třeba dát pozor, aby plamen vůbec nevběhl mezi zboží. Na konci výpalu je vhodné udělat prodlevu, aby se teplota měla čas rozšířit i do silnějších stěn výrobků a do složitěji naskládaných míst.
- výsledený vzhled výrobků je dán kromě výše teploty zejména tím, zda výpal proběhne redukčně nebo oxidačně.
Oxidačně: rozpálená keramika na sebe chce vázat raději kyslík (zboží je ve výsledku čisté podobně jako z elektricé pece, ale vcelku nezábavné.
Redukčně: keramika při nedostatku kyslíku do sebe váže uhlík z popelu a tím chytá zajímavou tmavší nestejnoměrnou barvu nebo při větším množství uhlíku (a nepřítomnosti kyslíku) je výsledek "černý jako bota".
- jak měřit teplotu
  - žároměrky
  - teploměr (nechutně exaktní, ale stejně nezměří teplotu uvnitř střepu, měří jen kolik plameny ohřejí jeho čidlo
  - podle barvy - do 500 stupňů je v peci tma, resp. šlehají jen plameny, kolem 500 stupňů začne keramika svítit tmavě červeně, s přibývající teplotou přes červenou k oranžové a žluté, teoreticky skoro do běla, ale to by bylo už moc
- jaká teplota by tedy v peci měla být ve finále?
To záleží na možnostech pece, schopnostech pecmaistra a použitých materiálech. Pro amatérská neglazovaná díla stačí 1000 stupňů, správně by mělo být kolem 1200, při speciálních akcích a vhodných materiálech až 1300 stupňů.