Skládačka typu "mrazák" a "s klenbou"
Obecný popis skládačky je na zvláštní stránce. Na této stránce je článek keramika Petra Nováka tč. z Chocerad, který je dlouholetým znalcem a uživatelem pecí tohoto typu.
Odkaz na stránky Petra Nováka a Mirky Randové.
Malá vysokožárná pec na vypalování keramiky dřevem tzv. "skládačka"
Autor: Petr Novák
V peci na dřevo pálím, jako keramik na plný úvazek, od roku 1999 a nyní mám již čtvrtou pec, v podstatě stejné konstrukce. Protože pociťuji zvýšený zájem o tento druh výpalu - a to jak z řad keramiků tak úplných laiků - chci se podělit o své zkušenosti. Díky otevřenosti zkušenějších paličů jsem se i já sám vyvaroval mnoha chyb a alespoň některé slepé uličky jsem nemusel procházet, proto snad i můj způsob práce bude někoho zajímat.
Technologie je při výrobě keramiky mnoho a jistě to platí o technologii výpalu. Pec, kterou budu popisovat, jsem si pro svou práci zvolil hlavně proto, že svou jednoduchostí vyhovovala touze začínajícího keramika vypalovat dřevem. Také to byl jediný typ, ke kterému jsem měl přístup, a to u staršího kolegy, který mi rád poradil s konstrukcí. A nyní, asi po 150 výpalech, považuji tento druh pecí stále za dobrou volbu a to jak pro občasný výpal pro radost, tak pro malovýrobu autorské keramiky. Zvláště svou jednoduchostí předčí mnohé jiné pece při srovnatelných výsledcích.
Protože mezi mou třetí a čtvrtou pecí je výrazný posun v konstrukci (při zachování principu "ohniště pod komorou"), popíši pece dvě, jejich nejhlavnější výhody a nedostatky.
- Pec 1. je pec s nakládáním z hora a rovným víkem, tzv. typ "mrazák". (na fotografiích pec "mrazák 2 a mrazák 3" - má druhá a třetí pec.
- Pec 2. je pec s klenbou, nakládaná ze strany a poté zazdívaná.
Při stavění pece je třeba počítat s tím, že většina popisovaných věcí funguje pouze díky pěnošamotovým cihlám. Na stavění pecí do 1m3, u kterých je počítáno s rychlým výpalem, tj. 5 až 16hod., a teplotou nad 1200°C, jsou klasické šamotové cihly nevhodné, konstrukce a způsob výpalu je jiný.
Pec 1. "mrazák"
S tímto typem pece se setká v České republice snad každý, kdo se začne zajímat o pálení a pece na dřevo. Existují nejméně dvě firmy mající v nabídce tyto pece a postavit si pec svépomocí nevyžaduje kromě odvahy a základních informací příliš mnoho dalších věcí. Snad proto jsou u nás tyto pece ty nejrozšířenější (mluvíme-li o pecích na vysoký výpal.. ). Zajímavostí je snad to, že v zahraničí jsou dle mých zkušeností téměř neznámé.
Konstrukce
Hlavní princip, jakož i hlavní odlišnost od tradičních pecí, je zřejmá z náčrtku. Topeniště je umístněno pod podlahou pece. Plamen je vracen přes komoru se zbožím do komína, který začíná u podlahy pece. Díky této smyčce je ušetřeno na materiálu a také teple v topeništi. Také komín nemusí příliš převyšovat pec. Obvykle stačí 30cm nad komorou pece. Keramika se nakládá z hora, do pater, a to tak, aby na štandru (v místě kde oheň vchází do komory) bylo dost místa a to něco mezi 15 a 25cm - čím výš, tím více místa mezi pláty a stěnou pece nechávám. Také mezi zbožím a stěnou komína je nutno nechat alespoň 12cm. Je zkrátka důležité pec neucpat. Hlavní rozměry a proporce jsou jasné také z náčrtu. Pec je vyzděna na sucho, zvenčí sešroubována pomocí profilů a závitových tyčí. Jako víko poslouží dlouhé pláty a izolační vata (sibral), či cihly. Každou pec je nutno také odizolovat od podlahy, na které pec stojí.
Pálení
O pálení je důležité vědět, že čím menší bude pec (<200litrů), tím spíše se bude topeniště ucpávat dřevem a pec bude "divočejší". Teplota rychle vyroste a rychle spadne. Velká pec (více jak 450litrů) se naopak hůře redukuje, avšak teplotní křivka je stabilnější. U větší pece je také nutno počítat s většími rozdíly teplot v peci. Mně se osvědčilo prodloužení doby výpalu a následné teplotní výdrže. Ač používám k měření teplotní křivky pyrometr, pro určení konečných teplot a k závěru pálení se mi lépe osvědčily žároměrky. Když padne v nejteplejším místě žároměrka 1350°C, tak cca. po 1hod. pálení padne 1250°c u komína a vím, že pro hlíny a glazury, které používáme, je teplota v celé peci dostatečná. Pálíme v elektrice přežahlou kameninu a porcelán a obvyklá délka pálení nám nyní vychází na 9,5hod.
Je-li pec dobře zkonstruovaná, je pro hladký průběh pálení nutno:
1) dobře naložit
2) mít suché dřevo (nejlépe borovice, smrk a i když je spotřeba relativně malá, raději více než méně...)
3) nepospíchat (čím více se snažíme přikládat, tím spíše to ucpeme)
4) nemáme-li pomocníka, tak nachystat si svačinu
5) zvolit vhodnou křivku výpalu a dokumentovat průběh výpalu
6) nelpět na zvolené křivce - většinou platí, že déle je i lépe
7) být při výpalu dobré mysli
Nejlepším učitelem pálení je právě otevřená pec, proto každý kus a místo v peci je třeba zkoumat a hledat možnosti pokroku.
Pec 2.- tj. pec s klenbou
Ke změně pece nás vedla potřeba pec zvětšit (menší častost pálení), lákavá možnost zakoupit vyhovující klenbovní cihly a představa, že klenba učiní pec zajímavější nejen esteticky, ale také z hlediska pálení, komfortnějšího nakládání a menších teplotních rozdílů v prostoru pece.
A nyní, po dvou úspěšných páleních, můžeme konstatovat, že předpokládaná zlepšení se dostavila. Při přibližně stejném množství dřeva a komfortnější obsluze, je vypáleno za stejnou dobu. Snad jen čas ukáže jestli klenba nezačne "zlobit". Jako možný zdroj problémů vidím také vysokou výšku a následnou značnou tíži překladových desek s keramikou na podlahu pece a stojánky. Změněna je také šířka pece, z dřívějších 50-55cm šířky překladových desek, dnes používáme desky 73cm dlouhé. Podepřeny jsou na třech bodech, což umožnila středová stěna v topeništi, která topeniště rozdělila v podstatě na dvě, spojená až 20cm před štendrem. Takto řešené ohniště se ukázalo jako velice praktické a také díky zlepšené regulaci a zavírání přikládacích otvorů, zdá se pec mnohem snáze ovladatelná. Určitým mínusem pece s klenbou je větší složitost, se kterou se musí při stavbě počítat. Při stavbě klenby jsme narazili na komplikace, které se nám však podařilo úspěšně překonat. Pec je také mnohem méně mobilní než předchozí "modely". U pece typu "mrazák" stačí při výměně propálených cihel povolit několik šroubů, dnes bychom museli rozebrat celou klenbu. Také proto je nutno věnovat přípravě před samotnou stavbou mnohem větší pozornost.
Závěrem bych chtěl říci, že jsem si vědom, že mé popisy nezabíhají příliš do detailů. Mnohé je však, jak doufám, čitelné z fotografií a náčrtků. S případnými zájemci o tento typ pecí a pálení rád proberu podrobnosti. Vítám také zkušenosti jiných s podobnými pecemi a každou reakci na můj článeček.
Kontakt na Petra Nováka:
mobil: 604 850 925
email: novakkeramika@seznam.cz , ale počítejte s dobou odezvy týden i více
Plánky kliknutím zvětšíte, při stoprocentním zobrazení jsou čitelné i popisy a míry.
Plánek staré pece:
Plánek nové pece s klenbou:
Stará pec s odklápěcím víkem a digestoří:
Novější verze bez mechanizmů:
Pohled svisle do pece na konec topeniště a štandr:
Dva kousky úplně dole stojí přímo v topeništi, dostanou nejvyšší teplotu, silný popelový nálet, ale je tam značná možnost poškození při přikládání atd.
